2 – Hraběcí Huť – tabulové sklo
Důležitým předpokladem výroby podmaleb na Kvildě byla existence několika blízkých skláren produkujících potřebné tabulové sklo. V širokém i bližším okolí Kvildy bylo již od starších dob sklářských hutí rozeseto opravdu značné množství, některé všakbyly v provozu jen velice krátce, někdy již bezprostředně po vzniku docházelo k jejich vyhašení, takže u některých z nich nemáme dosud vůbec jasno o jejich kompletním výrobním sortimentu. Kolem roku 1800 nebo krátce po něm byly v kvildském okolímimo jiné v činnosti sklárny Antýgl (Antigel), Zlatá Studna (Goldbrunn), U Pivního hrnce (Biertopfhütte, pozdější Františkov), Filipova Huť (Phillipshütten), Nové Hutě (Kaltenbach), Tobiášova Huť (Tobiashütte) nebo Hraběcí Huť (Grafenhütte), u naprosté většiny z nich máme doloženou výrobu tabulového skla nebo ji alespoň předpokládáme.
Hraběcí Huť vznikla v roce 1802 a svůj název získala podle tehdejšího majitele statku Velký Zdíkov Františka hraběte von Sickingen (1760–1836). Tabulové sklo se zde tehdy také vyrábělo, sklářským mistrem byl Šimon Gottermayer a sklářským tabulářemtřeba Jakub Pfeffer. K vyhašení prvotní sklárny došlo již někdy kolem roku 1815. Později kolem poloviny 19. století byl provoz sklárny opět obnoven, výroba se od té doby orientovala převážně na tabulové sklo. Zdejší huť byla v provozu až do roku 1888, v komunistických časech byla zbourána a její zbytky zavezeny sutí.