3 – Nová Boubská – stará sklárna
Sláva barokního šumavského sklářství je spojena především s helmbašským skelmistrem Michaelem Müllerem (1639–1709), kterému je připisován vynález zlatého rubínu. Jeho vnuk Jan Michael Müller (1704–1735), rovněž sklář z Michlovy huti (německy Helmbach), získal v roce 1724 od Adama Františka knížete ze Schwarzenberku kus pozemku na takzvaném Boubském vřesovišti (Busker Heide), kde vystavěl svou novou sklářskou huť. Od té doby bylo toto místo jmenováno Nová Boubská (Neubusk) nebo chvíli také Nová Michlova huť (Neumichlhütten). Ve sklárně se vyrábělo především duté stolní sklo, ale také okenní terče a tabule. Kolem huti postupně vyrostlo na 11 sklářských domků. Činnost této sklárny byla definitivně ukončena pravděpodobně v roce 1771.