4 – Knížecí Pláně – šumavské dřevo
Bez šumavského dřeva a lesního bohatství by nebylo skláren a bez nich by zase na Kvildě nebyly malovány obrázky na skle – podmalby. Ostatně dřevo bylo potřeba i na štípané, profilované a barvené rámky, do kterých byly hotové podmalby usazovány. Typickou a ryzí šumavskou dřevařskou osadou byly nepochybně Knížecí Pláně (německy Fürstenhut), od roku 1795 postupně a poměrně rychle budované na základě uvážlivého hospodářského rozhodnutí Josefa knížete ze Schwarzenberku (1769–1833). Již v roce 1803 na Knížecích Pláních stálo na šedesát domů. Rovněž krátce po vzniku zde byla zřízena také škola a v roce 1824 postaven kostel sv. Jana Křtitele, který se dokonce v roce 1856 stal farním. Po odsunu německého obyvatelstva v roce 1946 a v souvislosti se vznikem zakázaného hraničního pásma byla vesnice v padesátých letech komunistickým režimem demolována, včetně odstřelení kostela v roce 1956.